next up previous
Další: 5. Teorie Howlanda a Yajimy Výš: Obsah Předchozí: 3. Spektrální rozklad

4. Geometrické vlastnosti časového vývoje

V této části předpokládáme, že hamiltonián \( H \) nezávisí na čase.

Věta (Ruelle, Amrein, Georgescu, Enss 1973-1982)  

Buďte \( H=H^{\ast } \) samosdružený operátor v % latex2html id marker 1006
\( \mathcal{H}\) a % latex2html id marker 1007
\( C\in \mathcal{B}(\mathcal{H}) \) operátor relativně kompaktní vzhledem k \( H \), to jest

\begin{displaymath}
% latex2html id marker 1409C(H+\mathrm{i})^{-1}\textrm{ je kompaktní}.\end{displaymath}

Potom pro všechna % latex2html id marker 1009
\( \varphi \in \mathcal{H}_{\mathrm{cont}} \) platí
(a) \begin{displaymath}
% latex2html id marker 237\lim _{T\to \pm \infty }\, \frac...
...}\Vert C\, e^{-\mathrm{i}tH}\varphi \Vert \, \mathrm{d}t=0\, ,
\end{displaymath}


(b) \begin{displaymath}
% latex2html id marker 248\lim _{T\to \pm \infty }\, \frac...
...rt C\, e^{-\mathrm{i}tH}\varphi \Vert ^{2}\, \mathrm{d}t=0\, .
\end{displaymath}

Poznámka  

Ze Schwarzovy nerovnosti snadno plyne, že vlastnost (a) je důsledkem (b).

RAGE věta připouští geometricko-pravděpodobnostní interpretaci v případě, kdy Hilbertovým prostorem je % latex2html id marker 1010
\( \mathcal{H}=L^{2}(\mathbb{R}^{n},\mathrm{d}^{n}x) \). Za omezený operátor \( C \) zvolme ortogonální projektor na vektory, které popisují stav systému s polohou uvnitř koule \( B_{R} \) se středem v počátku a poloměrem \( R \). Přesněji,

\begin{displaymath}
C=F(\vert x\vert<R)\end{displaymath}

je ortogonální projektor na podprostor % latex2html id marker 1014
\( L^{2}(B_{R},\mathrm{d}^{n}x)\subset L^{2}(\mathbb{R}^{n},\mathrm{d}^{n}x) \). Hamiltonián \( H \) je typicky tvaru

\begin{displaymath}
H=-\Delta +V\, .\end{displaymath}

Potom operátor % latex2html id marker 1016
\( F(\vert x\vert<R)(H+\mathrm{i})^{-1} \) je kompaktní pro širokou třídu potenciálů \( V \). Časový vývoj systému je reprezentován časově závislým vektorem

\begin{displaymath}
% latex2html id marker 1412\varphi _{t}=e^{-\mathrm{i}tH}\varphi \end{displaymath}

s počáteční podmínkou % latex2html id marker 1018
\( \varphi \in \mathcal{H}\) normovanou k jedné, \( \Vert \varphi \Vert =1 \). Veličina

\begin{displaymath}
% latex2html id marker 1413\Vert F(\vert x\vert<R)\, e^{-\...
...^{2}=\langle \varphi _{t},F(\vert x\vert<R)\varphi _{t}\rangle \end{displaymath}

se interpretuje jako pravděpodobnost události: poloha systému v čase \( t \) leží uvnitř koule \( B_{R} \). Průměrná pravděpodobnost této události, myslí se vystředovaná přes časový interval \( [\, 0,T\, ] \), tedy konverguje k \( 0 \) pro \( T\to \infty \), jestliže počáteční podmínka přísluší spojité části spektra. V tomto pravděpodobnostním smyslu je časový vývoj geometricky neomezený.

Některé výsledky pro časově nezávislé systémy lze zobecnit na periodicky časově závislé systémy. Buď \( T>0 \) perioda. Evoluční operátor přes periodu \( U(T,0) \) se nazývá operátorem monodromie nebo také Floquetovým operátorem. Buď \( P=\{P_{R}\}_{R>0} \) jednoparametrická třída omezených operátorů s vlastnostmi

\begin{displaymath}
% latex2html id marker 1414\Vert P_{R}\Vert \leq 1,\textrm...
...m{s-}\!\!\mathop\mathrm{lim}_{R\to \infty }P_{R}=\mathbb{I}\, .\end{displaymath}

Příkladem jsou operátory \( P_{R}=F(\vert x\vert<R) \) uvažované výše.

Definice  

Řekneme, že vektor \( \varphi \) patří do třídy % latex2html id marker 1030
\( \mathcal{M}_{\pm }^{\mathrm{f}}(P) \) (volně se šířící stavy), právě když

\begin{displaymath}
% latex2html id marker 1415\forall R>0,\quad \lim _{T\to \...
... ^{T}_{0}\Vert P_{R}\, U(t,0)\varphi \Vert \, \mathrm{d}t=0\, .\end{displaymath}

Vektor \( \varphi \) patří do třídy % latex2html id marker 1032
\( \mathcal{M}_{\pm }^{\mathrm{bd}}(P) \) (vázané stavy), právě když

\begin{displaymath}
\lim _{R\to \infty }\sup _{t\gtrless 0}\Vert (1-P_{R})\, U(t,0)\varphi \Vert =0\, .\end{displaymath}

Podmínka na volné stavy je přímým zobecněním podmínky z RAGE věty. Podmínka na vázané stavy (vzhledem k \( P \)) má rovněž pravděpodobnostní interpretaci. Pro dostatečně velké hodnoty \( R \) bude pravděpodobnost nalezení systému ve stavu odpovídajícímu projektoru % latex2html id marker 1035
\( \mathbb{I}-P_{R} \) malá nezávisle na čase \( t \).

Věta (Enss, Veselic 1983 [2])  

Předpokládejme, že evoluční operátor \( U(t,s) \) je \( T \)-periodický a množina

\begin{displaymath}
% latex2html id marker 1417\{P_{R}\, U(t,0)\varphi ;\textrm{ }t\gtrless 0\}\subset \mathcal{H}\end{displaymath}

je prekompaktní pro každé \( R \) a všechny vektory % latex2html id marker 1040
\( \varphi \in \mathcal{H}\). Potom

\begin{eqnarray*}
% latex2html id marker 310\mathcal{M}_{\pm }^{\mathrm{f}}(P)...
...m }^{\mathrm{bd}}(P) & = & \mathcal{H}_{\mathrm{pp}}(U(T,0))\, .
\end{eqnarray*}



Poznámka  

Spektrální teorie pro unitární operátory je zcela analogická spektrální teorii pro samosdružené operátory s tím rozdílem, že spektrum samosdruženého operátoru je obsaženo v reálné přímce zatímco spektrum unitárního operátoru je obsaženo v jednotkové kružnici v komplexní rovině.

Intuitivní rozdělení Hilbertova prostoru na základě geometrického pohledu na volně se šířící a vázané stavy se v tomto případě ukazuje být vhodným, neboť je v přesné korespondenci se spektrálními vlastnostmi operátoru monodromie.


next up previous
Další: 5. Teorie Howlanda a Yajimy Výš: Obsah Předchozí: 3. Spektrální rozklad
Pavel Stovicek
2003-03-26