Zápisky z Úvodu do práva

Úvod do práva

Na právo jsou dva pohledy: buď je vnímáno jako od přírody dané, nebo vytvořeně člověkem (positivismus).

Ústava České republiky je náš zákon číslo 1. Byla vytvořena na konci roku 1992 na základě československé ústavy a začala platit v roce 1993 v rámci osamostatnění České republiky.

Právo je všude kolem nás. Když si jdeme ráno koupit housku do obchodu, uzavíráme tím kupní smlouvu.

V roce 2014 byl vydán nový občanský zákoník, který se psal dvacet let a zjednodušil některé okruhy práva.

Další právní vědy: právní dogma, právní logika, právní lingvistika, …

Důležitý znak práva, čímž se odlišuje od morálky, náboženství, etiky, … je obecná závaznost: týká se všech. Toho se týká uplatnění státního vynucení.

Historicky byla práva nevyvážená: panovník měl mnohem větší práva než otroci, tresty byly pro různé vrstvy různé.

formy práva: dnes je téměř výhradně právo psané.

Mezinárodní právo v podstatě neexistuje, vždy se může silnější strana rozhodnout, že se jí něco nelíbí.

Základní teoretické členění práva:

Právní obyčeje

nepsané, na základě zvyku

Normativní smlouva

mezi širokým okruhem účastníků

Soudní rozhodnutí/precedenty

v anglosaském právu

Právní předpis

nejrozšířenější

V anglosaském právu je základem se dohadovat, jestli jsou okolnosti stejné jako u již rozhodnutého případu. V Česku nic takového nemáme.

Máme soudy několika stupňů:

okresní soudy

nejběžnější, řeší nejjednodušší věci

karjské soudy

ve většině krajských měst, řeší složitější věci

nejvyšší soud

v rámci odvolacího řízení řeší speciální případy, snaží se sjednotit rozhodnutí nižších soudů

Prameny práva v České republice: Zákony projednává Parlament České republiky (Poslanecká sněmovna a Senát). Vydává ústavní zákony (důležitější, obecnější, je jich jen asi 20, musí je přijmour 3/5 poslanců a 3/5 přítomných senátorů) a normální zákony

Prezident může zákony vetovat, ale poslanci je poté mohou přehlasovat. Nelze vetovat ústavní zákon.

Máme asi 20 tisíc zákonů.

Ústava České republiky

Preambule vyjadřuje určité národní cítění

Hlava první zakotvuje charakteristiku státu, stanovuje tvorbu a dělbu moci, základní prvky státu

Článek 2 odstavec 4: „Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“

Článek 9: Ústavu lze měnit pouze ústavními zákony.

Státní vlajka

Hlava druhá se týká zákonodárné moci.

Vtipy

Významný státní zástupce má chalupu na venkově. Sedí u piva s kamarádem, přijde k nim opilec: „Buďto mi zaplatíš panáka a dáš mi pětistovku, nebo tě zažaluju, že moji dceru pokousal tvůj pes“. Politik mu dá pětistovku. Kamarád se ptá: „Proč mu ji dáváš, když oba víme, že ty nemáš psa a on nemá dceru?“ „No my dva to víme, ale není jistý, že to ví nezávislý soud.“

Svědek je ten, kdo u trestného činu byl, ale nerozumí zákonům, předpisům… Znalec je ten, kdo u toho nebyl, ale všemu rozumí. Soudce není odborník ani to neviděl, ale rozhodne, jak to bylo.

Přijde nový vězeň na Pankrác a ptají se ho: „Za co jsi dostal šest?“ „Za nic.“ „Nelži, za to se dává osm.“

Pokud má někdo rád zákony a klobásy, nikdy by neměl být přítomen u toho, kdy se vyrábějí.

Občanské právo

Ve smlouvě je důležité vše psát jen jednou!!!

Nový občanský zákoník vznikal 13 let, obsahuje 3081 paragrafů.