[REKLAMA]
Věta (Euklidovo lemma). Nechť a,b,c,ab. Pak a|bca|c.
Důkaz. abx0,y0:ax0+by0=1(Bezoutovo lemma) cax0a|+cby0a|=c
Věta. Nechť a,b,c,ab. Pak a|cb|cab|c.
Důkaz. abx0,y0:ax0+by0=1(Bezoutovo lemma) cax0ab|+cby0ab|=c
Věta. Nechť a,b,m,n,ab. Pak an=bmk:m=kan=kb.

Prvočísla

Definice. Nechť p,p2. p je prvočíslo, je-li dělitelné pouze 1 a sebou samým.
Věta. p,p2:p(a,b:p|abp|ap|b).
Důkaz.

() p|ab{gcd(p,a)>1p|agcd(p,b)=1p|b

() p=d1d2,1<d1,d2<pp|d1d2¬(p|d1p|d2)SPOR s ()

Věta (základní věta aritmetiky). Nechť n+. Pak existuje právě jeden (až na pořadí) rozklad n na součin prvočísel.
Důkaz.

Existence: n=1nn=ab,2a,b<n

Jednoznačnost: Vezměme nejmenší n, pro které věta neplatí, tedy n=ipi=iqi. p1|iqii:p1|qip1=qi. Potom však věta neplatí také pro n÷p1, což je spor s minimalitou n.

Věta. Nechť n=ipiki. Pak počet dělitelů n (τ(n)) je i(ki+1).
Důkaz. d=ipiji|ni:jiki. Tedy počet možností, jak zvolit každé ji, je ki+1.
Věta. Nechť a=ipiki,b=ipili. Pak gcd(a,b)=ipimin(ki,li).
Věta. Prvočísel existuje nekonečně mnoho.
Důkaz (Euklidův; první důkaz sporem v historii matematiky). Předpokládejme, že existuje konečně mnoho prvočísel pi. Nechť n=(ipi)+1. n nemůže být dělitelné žádným prvočíslem, tudíž jde o prvočíslo, což je spor.
Věta. Pro každé n existuje n po sobě jdoucích složených čísel.
Důkaz. Vezměme čísla od (n+1)!+2 do (n+1)!+n+1; každé musí být složené.