Já (Me)
To jsem já!
Tak tohle jsem já a Satoshi Takae, šéf TPCA v Kolíně. Fotka pochází ze sportovní akce TPCA v Nymburce. Je to první japonec, kterého jsem potkal naživo. V té době jsem uměl japonsky říct akorat arigato gozaimasu 
This is me and Satoshi Takae, the boss of TPCA (Toyota factory) in Kolín. Taken on a sports festival in Nymburk. He is the first Japanese person I met. I didn't know a word in Japanese when this photo was taken, except arigato gozaimasu
Tady jsme testovali kamošův ultra-light. Fotka z pilotní kabiny během letu. Já vlevo a Tomáš napravo.
Lítá mu to fakt hezky. A semtam to bezva hází.
This is when we tested an ultra-light plane. Taken in a cockpit during a flight. I am the one on the left.
Nějaký plevel v botanické zahradě v Liberci. Musel jsem zkusit, jak smrdí
Some flower in a botanical garden in Liberec. I had to try how it smells.
U každého chrámu je něco podobného jako na této fotce. Před vstupem na svaté místo si musíte opláchnout ruce a vyplchnout pusu. Slouží k tomu právě tuto mini stavby s vodou a naběračkami. Nevím, jestli byla voda pitná nebo ne, ale dodnes se mi nic nestalo, takže to je asi v pohodě. Já měl totiž děsnou žízeň
Toto není vchod do supermarketu, ale Národní muzeum Kyushu (čteme Kjůšů).
Tak to jsem já (asi jste pochopili, že jsem ten uprostřed 
LOL) spolu s kamarády z univezity v Čibě. Prof. Kitahata Hiroyuki (bílá košile) a student Kawakami Hironori (růžové triko).
Tuhle fotku jsem si prostě nemohl odpustit. To jsem já u onoho posvátného penisu, 2.5 metru vysokého s obvodem 2.3 metru. Aby to ladilo, tak jsem si vzal i tématicky vhodné tričko LOL.
Jako Evropan budete často budit pozornost, obzvláště na místech, kam jezdí pouze Japonci (což právě Mijakodžima je). Někdy je to ku prospěchu věci a lehce narazíte na japonské holky, které s vámi budou chtít prohodit nějaké to anglické slovo (často to je pouze Hello). Pokud na ně promluvíte něco japonsky, budou z toho na větvi Tohle je z jedné tradiční hospůdky, foceno po větším množství Awamori a piva. LOL.
Fotka z tradiční hospůdky na Mijakodžimě. Servírují se tu jídla hlavně z moře, ale také dost místního tropického ovoce a různých druhů zeleniny. Tady jsem já, Šiho-čan a manželka majitele hospody. Ta byla zároveň zpěvačkou a hrála na tuhle "kytaru". V repertoáru měli hlavně tradiční okinawské a japonské písničky.
Já, Masato a Šiho-čan na vyhlídce na východní straně ostrova. V pozadí jsou velké vlny Tichého oceánu, protože kolem Mijakodžimy (ne úplně blízko) řádil tajfun.
Tak tohle jsem já a moje kámoška a průvodkyně Naoko (直子). Díky ní jsem se dozvěděl různé zajímavosti o Japonské kultuře, které se vám tu snažím předat V pozadí si můžete všimnout Velkého Buddhy - Daibutsu (大仏).
