Ama no Iwato + Amaterasu
Ama no Iwato (天岩戸) znamená v překladu „Nebeská skalní jeskyně“ (nehledejte v japonském přepisu partikuji NO, jelikož tento název pochází ze staré Japonštiny, kdy se partikule nepsaly, tehdy ještě nebyla hiragana ani katakana, jen znaky). Podle legendy o bohyni slunce Amaterasu (天照) je to jeskyně, kde se Amaterasu schovala před světem. Místo se nachází nedaleko města Takačiho (高千穂). Na její počest tam byla později vystavěna šintoistická svatyně s názvem Ama no Iwato. Japonská šintoistická mytologie je docela zajímavá, takže tu stručně shrnu příběh o Amaterasu.
Bohyně slunce Amaterasu je dcerou boha (bůh = kami 神) jménem Izanagi no Mikoto (vznikla z jeho levého oka) a má dva sourozence, Boha hromů Susanoó (čteme s pomlkou: Susano-ó) a Boha měsíce Cukujomi (Tsukuyomi). Jednoho dne se Susanoó děsně opil a začal řádit. Povedlo se mu zničit rýžová pole, které Amaterasu založila. Ucpal všechny zavlažovací kanály a do jejího paláce a jejích svatyň naházel exkrementy. Ani na požádání nepřestal a ještě hodil mrtvolu koně na její služebnice. Tím samozřejmě Amaterasu hodně naštval, a ta se na protest uzavřela v „Nebeské skalní jeskyni“ (Ama no Iwato) pomocí obrovského kamene. A protože Amaterasu je považována za zdroj všeho světla a slunečního svitu, nastala na světě temnota, kdy vše živé umíralo. Ostatní bohové se proto sešli okolo jeskyně a snažili se ji vylákat ven. Ovšem marně. Až nakonec Ame no Uzume (天宇受), Bohyně rozkoše, začala bubnovat na vědro a tancovat smyslný tanec. Při tom odhalila svá ňadra a vyhrnula si i sukni. Bohům se to samozřejmě začalo líbit a začali ji povzbuzovat a dělat pořádný rámus. Amaterasu ten rozruch začal zajímat a vykoukla z jeskyně. Zeptala se, co se děje, a dostala odpověď, že mají nového boha. Zeptala se, kdo to je, a oni ji ukázali zrcadlo. Když Amaterasu zahlédla poprvé v životě svou zářící podobu, byla velmi překvapena a vylezla z jeskyně. Vchod za ní okamžitě zavřel Tadžikara-ó (Tajikara-o). Amaterasu se pak rozhodla vrátit do paláce a svět byl zachráněn. Na obranu proti Susanoó si pořídila luk a šípy. Později její vnuk Ninigi no Mikoto pomohl Japonsku pomocí legendárního meče Kusanagi no Curugi (草薙の剣 kusanagi no tsurugi), šperku Jasakani no Magatama (八尺瓊曲玉 yasakani no magatama), a zrcadla Jata no Kagami (八咫鏡 yata no kagami).
Toto je hlavní budova svatyně Ama no Iwato. Můžete se tam (jako vždy) za mírný poplatek šintoisticky pomodlit.
Takto vypadá interiér svatyně Ama no Iwato. Celkem standardní svatyně.
Japonci ztvárňují příběhy bohů šintoismu pomocí divadelních tanců ve kterých smí účinkovat pouze muži. Tyto tance se jmenují Kagura (神楽 božská zábava). Většinou tancují jeden až dva muži a další hrají na různé hudební nástroje (flétna, bubny, strunné nástroje). Tance probíhají s nebo bez masek.
Na obrázku je tanec dvou hlavních bohů (muž Izanagi no Mikoto a žena Izanami no Mikoto). Tanec se jmenuje Gošintai no Mai. Pojednává o stvoření Japonska. Ve zkratce jde asi o tohle. Izanami a Izanagi spolu vaří saké, které samozřejmě pak Izanagi vypije a začne dorážet na Izanami. Z jejich počínání následně vzniknou bohové Amaterasu, Cukujomi a Susanoó. A vznikne při tom i Japonsko.
Blízko jeskyně, kde se Amaterasu schovala, se teď nachází také jedna svatyně. V jejím okolí si můžete postavit takovéhle šutříkové stavby pro štěstí.
Tato šintoistická svatyně se nachází přímo u vchodu do jeskyně, kde se Amaterasu schovala.
Na obrázku je socha boha jménem Tadžikara-ó (手力雄 tajikara-o), který zahradil jeskyni, ze které vylákali bohyni slunce Amaterasu. V Japonské mytologii je zobrazován jako legendární silák. Tato socha se nachází kousek od svatyně Ama no Iwato, postavené na počest Amaterasu.
- 16441 x přečteno
